Všeobecná charakteristika

Kraj: Vysočina
Okres(y): Třebíč
Katastrální území: Horní Újezd
Mapové listy: 2344, 23441
Geologická správní oblast: Strážecké a moravské moldanubikum; třebíčský a jihlavský masiv
Lokalizace: 1530 m jz. od kostela sv. Petra a Pavla v Horním Újezdě, 1400 m sv. od kostela sv. Máří Magdaleny v Šebkovicích, u mostu přes říčku Rokytnou u Újezdského mlýna, kóta 473 m - Mlýnský kopec, úlomky a bloky v poli a lesíku směrem na vrchol kóty a těžební jámy na kótě 473 m
Přístup k lokalitě: - bez omezení - autem přístupná bez zákazu vjezdu (v dosahu 250 m)
Charakteristika objektu: rozsáhlé skalní defilé podél lesní silnice, převažují erlany, selektivně zvětralé, s polohami dalších hornin, pararul, krystalických vápenců a dolomitů a granitoidních proniků, průzkumná štola
Technický objekt: staré dobývky, štola
Exkurzní lokalita: ano
ID : 4277

Geologie

Geologická charakteristika: Morfologický nápadný „Mlýnský kopec“ (lokální název kóty 473 m neuvedený v mapách) je tvořený čočkou erlanů. Defilé těchto hornin je dobře přístupné v zářezu lesní silnice a současně cyklostezky z Horního Újezda do Šebkovic. Samotná erlanová čočka je litologicky nehomogenní těleso tvořené střídáním erlanů, biotitických pararul, žilek a čoček granitických pegmatioidních a aplitických hornin a poloh krystalických vápenců. V erlanech je velmi dobře patrné charakteristické selektivní zvětrávání, zvýrazňující prohnětení hornin a jejich provrásnění sérií drobných otevřených vrás s b-osami 78/15 a obvyklým dalším detailním provrásněním v ohybech vrás. Biotitické pararuly jsou přítomny jednak jako nepravidelné rozplývané čočky v erlanech, kde tvoří nepravidelné tmavší smouhování, jednak jako souvislejší polohy páskovaných rozpadavých silně zvětralých pararul s dobře patrnou plochou foliací ukloněnou k jihovýchodu, odpovídající hlavnímu foliačnímu směru sledovatelnému v erlanech S = 126/10. Mramory jsou v celém defilé zastoupeny spíše podružně jako vložky o velikosti prvních metrů při severovýchodním okraji výchozového defilé, dále pak tvoří mramory skalky v toku říčky Rokytné a menší, zhruba decimetrové polohy v hlavní části výchozu „u vodníka“ (dřevěná asi 1,5 m vysoká socha vodníka nad mostem přes Rokytnou). Podle doložené těžby (viz níže) lze předpokládat také původní mocnější mramorové polohy ve vrcholové části Mlýnského kopce. Přibližně ve středu výchozu asi 10 m od mostku směrem na Horní Újezd je ve výchoze poloha hrubě zrnitých křemenživcových pegmatitů s biotitem, na vrcholu Mlýnského kopce na okraji pole se objevuje řada úlomků a bloků mléčně bílého jemnozrnného aplitu. Na uvedenou pegmatoidní polohu jsou vázány drobné několikadecimetrové čočky šedého masivního skarnu. Na Mlýnském kopci je doložena těžba suroviny pro výrobu vápna (podle místních zdrojů – pan Čermák) – sahající do 13. století. Z této doby údajně pocházela dnes již neexistující vápenná pec, která se měla v místě nacházet. Těžen byl krystalický vápenec a dolomit, který zřejmě tvořil v lokalitě těžitelné čočky v rámci erlanového tělesa, podle rozsahu těžbních jam první desítky metrů velké. Těžní jámy jsou dodnes dobře morfologicky patrné, nicméně zcela zasucené a zarostlé beze zbytků výchozových stěn, jen s úlomky a menšími bloky, v nichž se vyskytuje jak středně zrnitý krystalický vápenec, tak erlan. Zajímavostí lokality Újezdský mlýn je také kavernovitý útvar, tzv. „Mlénská jeskyně“, při začátku celého defilé směrem od Horního Újezda. Je opředen řadou mýtů – podle některých se jedná o část jeskynního systému, podle jiných zde ústí tajná chodba z cca 3 km vzdáleného hradu Sádek (pojmenovaného překvapivě údajně nikoliv podle malého sadu, nýbrž podle zakladatele, jímž měl být pan Vrš de Zadek). Ve skutečnosti se jedná o průzkumnou štolu. Místní zdroje (doc. RNDr. Vladimír Hanák, CSc., http://www.horni-ujezd.com) uvádějí prospekci grafitového naleziště, podle limonitové polohy v erlanu v místě ústí štoly lze soudit spíše na pokusnou starou těžbu železné rudy.
Regionální členění: Český masiv - krystalinikum a prevariské paleozoikum - moldanubická oblast (moldanubikum) - metamorfní jednotky v moldanubiku - moldanubikum západní Moravy
Stratigrafie: paleozoikum až proterozoikum
Témata: geologie, litologie, ložisková geologie, těžební činnost a její následky
Jevy: charakteristická hornina, deformační stavby, vrása
Původ geologických jevů (geneze): metamorfní (regionální metamorfóza), tektonická, antropogenní (činnost lidská)
Hornina: erlan, mramor (krystalický vápenec, dolomit), pegmatit, aplit, pararula
Geologický význam: významný studijní profil, geovědně historický význam, regionálně-geologický význam (mapování), geoturistická zajímavost (geotop)

Ochrana a střety zájmů

Stupeň ochrany: Geologické lokality doporučené k ochraně
Ochrana geologického fenoménu: B - je důvodem k doporučení lokality k ochraně (evidovaná lokalita)
Důvod ochrany, nebo důvod zařazení do databáze: Lokalita je názornou ilustrativní ukázkou litologicky nehomogenního erlanového tělesa. Přechodné vztahy mezi jednotlivými horninovými typy jsou pro erlanové čočky charakteristické, stejně jako selektivní zvětrávání a dobře pozorovatelné vrásy. Dalším zajímavým fenoménem jsou pak pozorovatelné projevy lidské činnosti, štola při okraji výchozu a těžební jámy na vrchu Mlýnského kopce.
Střety zájmů: bez střetů
Popis střetů zájmů: bez střetů zájmu
Stav lokality: dobrý

Literatura

Hanák, V. (2018): Geomorfologie a mineralogie, [online][cit.2021-09-16] Dostupné z: https://www.horni-ujezd.com/geomorfologie%2Da%2Dmineralogie/d-1012/p1=1032

Zpracování a aktualizace

Zpracoval(a): Hrdličková Kristýna, 16.09.21

Citace

Databáze významných geologických lokalit: 4277 [online]. Praha: Česká geologická služba, 1998 [cit. 2024-04-30]. Dostupné z: http:// lokality.geology.cz/4277.

Lokalizace v mapě: